Tak se nám rok s rokem sešel a Michal Semín a jeho suita oprášili něco xenofobních výkřiků a pomateností, tentokráte směrem k firmě Staropramen. Loni jsem se k Semínovým výronům vyjádřil poměrně jasně. Semín je magor, jeho názory vykazují nulový stupeň rozhledu a jím hlásaná moudra čpí mladší dobou kamennou a vykazují prvky starozákonní (ne)tolerance. Proto jen zopakuji, že homosexualita je přirozená, každý má právo na sexuální seberealizaci, gap mezi výchovou dětí v rámci heterosexuálních, resp. homosexuálních párů nebyl doložen.
Kritika Staropramenu coby hlavního partnera letošní Prague Pride si od Akce D.O.S.T. vysloužila podobu Prohlášení, v němž se Semín a spol. vyjadřují pro bojkot nákupu a konzumace piva Staropramen. Rovněž na webu D.O.S.T. byl uveřejněn poutač ku příležitosti veřejného shromáždění "Braňme se duhové totalitě".
Zde si dovolím malou vsuvku. V českém veřejném diskursu je v posledních letech stále v módě varovat před totalitami jakéhokoliv druhu a poměrně nelibě nesu fakt, že i novinářská branže tímto neduhem trpí. Často se např. cca čtyřicet let komunismu v bývalém Československu označuje za totalitu, přičemž o totalitě v politologickém smyslu se takto dá hovořit cca do roku 1953, tj. do smrti nechvalně proslulého jednoho i druhého syfilitika, pak šlo o posttotalitu atd. Totalita jako odborný termín má poměrně jasně vymezené charakteristiky, na nichž se již několik desetiletí shodují zástupci z oboru. Patří k nim naprostá kontrola médií, vláda jedné strany, oficiální státní ideologie, nomenklaturní obsazování rozhodovacích pozic, existence státní policie, naprostá kontrola hospodářství aj. Proto např. Severní Korea není totalitou, ale sultanistickým režimem (viz např. dílo Juana Linze). Naprosto se tak vyprazdňuje význam pojmu totalita, kdy se pod tento schovává kde co a Akce D.O.S.T. se tak veze na vlně diletantského používání zmiňovaného pojmu, přičemž v jakémkoliv ohledu je jeho užití zcela nepřesné, zavádějící a na hony vzdálené jakékoliv poplatnosti.
Náš důvod není konzumní, nýbrž ideový. Vedení pivovaru se rozhodlo podpořit homosexualistický festival Prague Pride, čímž se demonstrativně postavilo na stranu kulturní revoluce, podkopávající samotné základy lidské společnosti.
Ano, to víme, ideologie vám táhne předem i zadem, což se projevuje v neustálém používání podivnosti "homosexualismus". Podpora Prague Pride = podpora homosexualismu = zastávání kulturní revoluce = podkopávání základů lidské společnosti. Takže vedení Staropramenu podkopává základy lidské společnosti? Ponechám-li stranou to, že si neumím představit, jak se takové podkopávání základů lidské společnosti dělá, natož, zda to je vůbec možné, netušil jsem, že v Čechách máme takového molocha, který je něčeho podobného schopen. Budu si na ty kluky z Nádražní 84 muset dávat většího majzla, protože Staropramen je, jak se dále v Prohlášení píše, spoluviníkem
procesu, jenž nevede pouze k pošlapávání občanských svobod a práv, ale i k nastolení režimu, založeného na pronásledování názorových odpůrců.
Takže Staropramen, IBM, LG nebo Velvyslanectví Spojených států amerických či Hotel Josef pošlapávají občanské svobody a práva tím, že podporují právo na svobodnou realizaci jednotlivců s homosexuální orientací. Takže lapsus jak z učebnice, přičemž režim, který dává prostor pro taková vyjádření, je režimem založeným na pronásledování těch, kteří s homosexualitou nesouhlasí. Problém je ale i v tom, že zatímco ideologická stanoviska zleva doprava a zpět si jedinec v průběhu života může průběžně osvojovat, se sexuální orientací se každý rodí. Je ale jasné, že se jedná o takovou nuanci, že Seminova rozlišovací schopnost nemá nárok. Navíc Prague Pride je vlastně jen výrazem požívání práva na svobodu shromažďování, takže by se Semín s dalšími diletanty měli obouvat např. do Pohody nebo Colours of Ostrava, kde se dá konzumovat celá řada věcí ostře kontrastujících s krédem. Alkohol a jiné drogy však v Bibli tak na frak nedostávají, takže díky za zjevovanou pravdu, hned to mají kluci od sv. Josefa jednodušší; hlavně nemyslet!
Závěr je pak klasicky mentálním zkratem rozdělujícím vesmír ve stylu my (správní, dobří, normální) a oni (nesprávní, špatní, nenormální), kde se Semín a jeho pohůnci zařazují do první sféry, samozřejmě. Je to směšné, ubohé a, ano, ideologické, náboženské prskání podělaného dítěte v koutě.
Mgr. Semínovi nedávno vyšel článek v posledním čísle polského časopisu Zawsze Wierni, jehož téma neslo název "Od walki z ojcostwem do kryzysu wiary i rodziny" (tj. Od boje s otcovstvím po krizi víry a rodiny) a pan Semín do něho přispěl textem "Rodziny i katoliccy mężczyźni - łączcie się!" (tj."Rodiny a muži katolíci - spojte se!"). Moje polština už je hodně vachrlatá, za což jsem si nejprve mírně nadával, na druhé straně existuje (zpětný) český překlad, v němž jsem si korigoval nepřesnosti v překladu, ale nemohl jsem doufat, že pomatenosti samotného textu při takové korekci vysublimují.
Stejně jako je více než diskutabilní traktovat např. děti jako katolické nebo muslimské, to samé platí v případě rodin.Ty lze posuzovat např. z hlediska míry funkčnosti, na základě sjednaných kritérií (materiální, vychovná, emoční a jiné funkce), ale dle příslušnosti k partikulární denominaci? Semín je ale toho názoru, že jen katolické rodiny jsou ty správné, se zdravými a hlavně normálními hodnotami, vzorci chování a fungováním. Proto se ve zmiňovaném článku snaží podsouvat názor, že je třeba obrodit katolické rodiny a zejména pak pozice otců:
Katoličtí manželé a otcové si musí uvědomit, že jejich pozice v rodině i společnosti musí vyjadřovat odpovědnost za jim svěřené dobro, a role hlavy rodiny musí korespondovat se základním přikázáním lásky. Jak často my, muži, zapomínáme, že úřad, svěřený nám Bohem, je stejně tak mocí, jak i křížem.
Dá se tedy říct, že moc, odpovědnost a "kříž" je bohem svěřený pouze manželům a otcům? Nebo muž, to je zároveň manžel a otec nebo muž je buď manžel, ale nemusí být otec nebo je otec, ale nemusí být manžel? Takže Fany I. je také muž, když je to otec, tzn. ten otec nebo není, když není manžel a není otec? Jak vidno, je to ale jedno, protože naštěstí žádná pohádková bytost, která by někomu svěřila to či ono, neexistuje, a je tomu tak dobře - nebeskou diktaturu si mohou přát jen pomatenci. Fakt, že to celá řada lidí ještě nepochopila, na tom však nic nemění.
Semín dále hřímá:
Musíme děti chránit také před nemorálním způsobem oblékání, a přesto je tato otázka mnohem složitější, nepředstavuje totiž jen zákaz nošení minisukní nebo halenek s obnaženým bříškem. Tento problém se týká mnohem hlubšího nebezpečí – genderové ideologie - stírající rozdíly v prožívání sexuality i osobností chlapců a dívek, mužů a žen.
Netuším, jak způsoby oblékání souvisí s prožíváním sexuality, pokud neberu v potaz různé doplňky, které bych se však za svršky opravdu považovat neodvážil. Maximálně mne může jímat závist vůči možnostem, které ženy a dívky v současnosti mají a říkat si, že to je super. Je rovněž drzostí pokoušet se určovat, kdo a jak by měl sám sebe či svou sexualitu prožívat a co nejvíce, snažit se oboje jakkoliv normovat prizmatem katolických hodnot. Ne každý chce dopadnout, jako náš nedávný premiér, že ano.
V závěru pak Semín jen kypří půdu lhaní u sv. Josefa, když píše:
S pokojem a radostí hledím do budoucna a těším se ze všeho, co nám Pán umožní vykonat k dobru našich rodin, národů i Církve.
Pán ne-pán, nejen Semínovi umožní vykonat leda tak suché z nosu, protože neexistuje. Semín i Bahník by měli vrátit diplom, zalézt do smrádku a teploučka svých katolických domovů a rodin a nevydýchávat vzduch lidem, kterým záleží na nezadatelných právech a svobodách liberální demokracie. Jedině tak může k dobru rodin, národů i církve vykonat něco smysluplného. Rodiny nebude otravovat, národy také ne a nepřímo přispěje k zániku církve, protože bludařství nebude dále rozšiřovat. Ještě štěstí, že Prague Pride nepodporují výrobci toaletního papíru a jiných hygienických potřeb, to by pak u sv. Josefa museli ale sakra větrat. V současných vedrech pak obzvláště. Obávám se, že určitý druh zápachu ale nevyvětrá nikdo a nic.
