It's Darwin's 205th Birthday, and People Still Don't Accept Evolution

Včera tomu bylo přesně 205 let od narození nejvýznamnějšího vědce, který kdy kráčel po Zemi. Tradičně se objevila celá řada příspěvků a komentářů k tomu, co už se léta nazývá Darwin Day. Nejlepší příspěvek má ale Jerry Coyne a to pro New Republic. Coyne svůj příspěvek pojal jako dopis, a to dopis vtipný i poučný:

Happy 200th birthday! I hope you are as well as can expected for someone who has been dead for nearly 130 years. I suppose that your final book, the one about earthworms, has a special significance for you these days.

Nebo

In The Origin, you gave very little evidence for evolution from the fossil record, wringing your hands instead about the incompleteness of the geological record. But since then, the labors of fossil-hunters throughout the world have turned up plenty of evidence of evolutionary change, and many amazing “transitional” forms that connect major groups of animals, proving your idea of common ancestry. You predicted that these forms would exist; we have found them.

Coyne si také ale tak trochu postěžuje

I wish I could end this letter by telling you that your theory of evolution has achieved universal acceptance. As you well knew, evolution has proved a bitter pill for religious people to swallow. For example, a large proportion of the American public, despite access to education, clings to a belief in the literal truth of Genesis. You will find this hard to believe, but more Americans believe in the existence of heavenly angels than accept the fact of evolution. Unfortunately, I must often put aside my research to fight the attempts of these “creationists” to have their Biblical views taught in the public schools.

Coyne svůj příspěvek k Darwinově výročí napsal nejen velmi trefně a vtipně, ale také poukázal na základní aspekty evoluční teorie a naznačil, v čem spočívá Darwinův význam a přínos aniž by zabředl do patosu či přehnané adorace. Rýpnutí do kreacionistů pak není ničím jiným, než prostým konstatováním, včetně zmínky o tom, jakým způsobem se v poslední době do diskuse s ID pomatenci právě Coyne hojně zapojuje. Všem zájemcům Coynův článek vřele doporučuji.

Aby toho nebylo málo, konečně jsem se dočkal jednoho ze zakládajících textů filozofie biologie - Philosophy of Biological Science od Davida Hulla. Tahle útlá knížka mi totiž přišla zpoza velké louže právě včera, tj. to s dárkem u příležitosti Darwin Day vyšlo více než dobře a oslava byla radostná i nostalgická, protože David Hull již přestal před více jak třemi lety existovat. Nostalgii jsem se neubránil i proto, že ve vzpomínce na Davida Hulla jeho dlouholetý přítel, a další nestor filozofie biologie, Michael Ruse, napsal velmi dobrý článek "David Hull: a memoir" (2010), ve kterém mimo jiné zmiňuje Hullův vstupní text do peřejí filozofie biologie: "The Effect of Essentialism on Taxonomy - Two Thousand Years of Stasis I, II" (1965). Tuhle Hullovu dávku považuji za jeden z nejlepších textů, které kdy k filozofii biologii napsal, a tak jsem jím rovněž zalistoval, abych si připomněl, že Hull se snažil ukázat, jak esencialismus a Aristotelův odkaz zásadním způsobem zkomplikovaly debatu o povaze druhů až do dnes.

Po Coynově vzoru jsem rovněž projel O původu druhů a následně začal louskat Hullovu knihu. Ta mimochodem vyšla v roce 1974 v edici "Foundations of Philosophy Series", v níž mimo jiné vyšla Quinova Philosophy of Logic (1970), jako prakticky první "učební" text k filozofii biologie. Ta Rusova z roku 1973 byla spíše "introductory" záležitost, Hull vše pojal více didakticky. A jak píše v poděkování, kde zmiňuje takové persony jako je Morton Beckner (autor The Biological Way of Thought), Ernst Mayr (netřeba představovat) nebo Kenneth Schaffner a William Wimsatt (klasici filozofie biologie z první generace), bez spolupráce studentů jeho kurzů o filozofii biologie, by zmíněnou knihu napsal jen velmi těžko. Co je ještě zajímavější a velmi důležité, Hull právě v předmluvě zdůrazňuje skutečnost, která i nadále představuje jeden z metaproblémů oboru filozofie biologie:

The major problem is that few readers will have a background in both biology and philosophy. In fact, many are liable to have background in neither. Anyone who has taught a course in Philosophy of Biology knows how difficult it is to teach philosophy to biology students while at the same time teaching biology to philosophy students. (p. xi)

Čili v obecnější rovině je problém následující: buď filozofii biologie dělají lidé jen s filozofickým nebo jen biologickým backgroundem; jejich kombinace je ideální, ale poměrně vzácná (viz Alex Rosenberg) a proto často dochází k tvorbě třecích ploch, kdy filozofové nemají páru o biologii (zdravíme Fodora) a jsou pro biology snadným soustem nebo biologové jsou pro filozofy tuze mělcí, ehm. Budu na to muset pamatovat, začínáme přesně za týden.

Coyne, Jerry, "It's Darwin's 205th Birthday, and People Still Don't Accept Evolution", New Republic, February 12th, 2014 [PDF]