pondělí 10. února 2014

Co rostliny ví


Kniha genetika Daniela Chamovitze What a Plant Knows: A Field Guide to the Senses byla v roce 2012 takovým malým zjevením. Amazon ji vyhlásil jednou z deseti nejlepších vědecky zaměřených knih roku, Chicago Tribune na tom bylo podobně a pro mě osobně se jednalo o jednu z nejlepších knih, kterou jsem za poslední roky četl. Relativně krátké (cca 140 stran), svižné a úderné zmapování fyziologie rostlin dalo postupně nahlédnout do života rostlin a jejich vnímání. Vnímání se nezdráhám uvést bez uvozovek, jelikož příklady, které Chamovitz uvádí, mne k tom jednak opravňují, a zároveň, pokud rostliny velmi rychle reagují na pachy, zvuky, světlo, dotyky (přepisování genů!) aj., proč bychom to nemohl označit za vnímání?



Pro mne osobně byla Chamovitzova kniha i připomenutím génia Charlese Darwina (což tak překvapivé nebylo), protože to byl právě on se svým synem Francisem, kdo společně objevili jev, který se dnes nazývá fototropismus (to už pro mne překvapení bylo). Fototropismus je označení pro jev či reakci rostlin v důsledku jejich vystavení světlu. Tento jev Darwin popsal zejména v VIII. a IX. kapitole díla The Power of Movement in Plants zhruba dva roky před smrtí a do dnes je považováno za klasiku, ze které se hojně cituje. Vděčným tématem je experiment s lesknicí či chrasticí kanárskou (Phalaris canariensis). Ta byla během pokusu světlu vystavena v pěti modifikací: 1. v přirozené podobě semenáčku, bez jakéhokoliv zásahu, 2. s odseknutou špičkou semenáčku, 3. se špičkou semenáčku zakrytou neprůsvitnou "čepičkou", 4. to samé, ale s průsvitnou "čepičkou", 5. semenáčkem se zakrytou střední část prostřednictvím neprůsvitného cylindru. Bohužel jsem v Darwinově spisu nenašel kresbu, která by pokus znázorňovala, proto si pirátsky vypomohu z Chamovitze. Jeden z Darwinových pokusů Chamovitz popisuje následovně:

Chamovitz, Daniel (2012 What a Plant Knows, p. 14

Nevím, jak vám, ale mně to přijde fascinující. Přitom to vypadá jako naprostá banalita. A to ještě není nic proti tomu, když Chamovitz popisuje další vychytávky jako je "očíčko" u zelených řas (Chlorophyta), mechanismus parazitismu u kokotice (Cuscuta) čili otáčky (tomato killing-spree) nebo Heilovy experimenty s působením pachů na rostliny. Příroda je zkrátka fascinující a Chamovitzovu knihu by stálo za to přeložit. O knize se více můžete dozvědět na její oficiální stránce a neopomeňte jednotlivá videa!

Žádné komentáře:

Okomentovat