čtvrtek 13. února 2014

Creationists are creationists wherever they are


Výhodou současné doby mimo jiné je, že se na několik kliknutí můžete dostat k textům, které byly napsány v době, kdy jste se ještě počůrávali nebo tahali kačera a xerox se stále ještě nesměle rozkoukával v kancelářích těch nejmovitějších společností. Nevýhodou je, že spousta lidí zůstává, přes kopírky a tiskárny nejrůznějšího typu, nejen v době xeroxu, ale dokonce o dekády dál směrem do minulosti.

Langdon Gilkey se v roce 1981 zúčastnil na straně American Civil Liberties Union (ACLU) sporu známého jako "Creation Trial in Little Rock" nebo formálně "McLean v. Arkansas Board of Education" (viz zde nebo zde), který se týkal zákona přijatého ve státě Arkansas v roce 1981 v podobě "Balanced Treatment for Creation-Science and Evolution-Science Act" a jeho podstatou bylo:
Public schools within this State shall give balanced treatment to creation-science and to evolution-science.
Žaloba byla podána na základě tří skutečností:

  • porušení Prvního dodatku americké Ústavy stran zákazu "ustanovování náboženství"
  • porušení akademické svobody vyučujících i studentů, která je zaručena Klauzulí o svobodě slova ze zmiňovaného Prvního dodatku
  • porušení Klauzule řádného právního postupu z důvodu nepřípustné vágnosti
Gilkey o své roli v procesu a motivech, kterého vedly k vyjádřením a stanoviskům, napsal knihu Creationism on Trial, ve které shrnul několik velmi důležitých postřehů, o nichž se domnívám, že jsou univerzálně použitelné v případě jakéhokoliv případu, kdy kreacionisté všech tvarů a barev začnou vystrkovat růžky. Bohužel nemám knihu k dispozici, ale za to jsem díky knize Michaela Ruse Philosophy of Biology Today narazil na recenzi Gilkeyho knihy, kterou napsali Nils Christian Stenseth, Audfinn Tjønneland (tenhle znak mi ale dal fušku) a Tore Lindholm v roce 1988. V té pod názvem "Can Rationality and Irrationality Be Reconciled?" pak nikoliv nekriticky shrnuli zásadní Gilkeyho postřehy. Budou následovat delší pasáže citací.

Po zmínění základních skutečností týkajících se procesu a faktu, že Gilkey byl profesorem teologie na University of Chicago Divinity School bez jakéhokoliv formálního vzdělání ve vědě, se hned z kraje dostanou ke vskutku zajímavým postřehům. Ne, že by fakt, že si žaloba přizvala profesora teologie, byl bez zajímavosti, podstatnější jsou ale následující poznatky. A hned první mi mluví přímo z duše, když stran procesu autoři shrnují, že: 
the debate over evolutionary biology vs. creationism is not a conflict between science and theology (p. 476)
protože
in this case the legal defence of science and the legal opposition to fundamentalists control of education were instigated and executed by religious individuals and groups. When I asked as many of these staunch clerical plaintiffs as I could why they had so acted - often against their best interest in relation to their congregations - they all replied, "To save the Christian faith from an untrue and yet fatal identification with intolerant literalism on the one hand and an anti-scientific attitude on the other" (Gilkey, 1985, citace z p. 476)
Tolik na zahřátí, protože to klíčové přijde vzápětí, jelikož dle Stensetha, Tjønnelanda a Lindholma Gilkey doslova rozebral kreacionisty (na součástky) hned ve čtyřech bodech (delší citace):

  1. Their insistence that these two views (creation science and evolutionary science) represent the only two views of origins is patently false.
  2. Their understanding of science is in error. This is, as we shall see, a threefold error: (a) they center science in facts it explains; (b) they, therefore, fail to center science in its theories explanatory of the facts; and ( c) consequently they overlook the "'canons'' of science, those rules that 5pecify what sorts of theories are science and what sorts are not.
  3. ...they fail to understand that scientific explanations have certain intrinsic limits, limits which differentiate them from religious theories or explanations - and hence they mistakenly regard their own religious concepts and theories as alternatives or rivals to scientific ones.
  4. Finally. they do not understand what the word "observation" means in scientific inquiry and how it is possible to have legitimate scientific explanation of a series of unique and unrepeatable past events. In sum, a serious misunderstanding of scientific method and a literalization of religious beliefs have together led to these errors (Gilkey, 1985, cit z p. 476-477)
Tyto body pak lapidárně shrnují do jasného konstatování:
In short, "creation science" is not a science, but a religious belief system in the guise of science. (p. 477)
Velmi silná a velmi pikantní pasáž přichází vzápětí. U té jsem se neubránil pocitu, že se autoři recenze museli zvláště bavit, když shrnovali Gilkeyho pohled do následujících slov, kde především obvinění z hereze je skutečná bomba:
The biblical narrative expressing the religious conviction of the Hebrews about human origions and the world does include cosmological elements. But Creationism, by its factual misunderstandings and uncritical acceptance of pre-scientific cosmologies, is according to Gilkey more of an impediment than a vehicle to faith in God.
This puts creationism "very close indeed, to the first, and worst, Christian heresy ... of Marcion and the Gnostics" (p. 104). Hence, creationism is at odds not only with science but also with the christian tradition. (p. 477)

O Markiónovi ze Sinopé mám jen velmi mlhavé znalosti, navíc ještě zprostředkované Christopherem Hitchensem, který jej občas zmiňoval, nicméně Gilkey je velmi zhruba vedle minimálně z jednoho důvodu: zatímco Markión učení Starého zákona odmítal, protože trpěl odporem ke krvi (no, víte, jak to myslím), kreacionisté se v kreacích (hehe) Starého zákona vyžívají. Pojďme ale dále.
The book makes it, as we already have mentioned, absolutely clear that creationism is bad religion and bad biology as well. We would add that what is called biology by creationists does not resemble what professional biologists refer to as biology.
Creationists are creationists wherever they are. (p. 479)
Lepší charakteristiku kreacionismu asi neznám. Je to zkrátka snůška nesmyslů z pohledu vědců i teologů a protože se domnívám, že neexistuje oblast lidské zkušenosti, kterou by věda nemohla zkoumat, vlastně ani pohled teologů není zapotřebí. Přesto je charakteristické, že v pohledu na kreacionismus se mohou s vědci ocitnout na jedné lodi a Noe tam rozhodně kapitánem nebude.

Gilkey sice v závěru dostane od autorů recenze vyčiněno za to, že se nepokusil vysvětlit, proč tolik lidí tenduje ke kreacionistickým projevům, já bych mu ale takový cíl nepodsouval, protože jeho role v procesu byla přece jenom jiná, tj. vyhodnotit učení kreacionismu z pohledu profesionála vyučujícího teologii (jestli to není oxymorón). Více na pováženou je fakt, že se Gilkey nepustil do kontextualizace, tj., že
he ought to have put creationism into the larger context of a general threat to modern society: astrology is part of that threat, of course. In our view, the popularity of creationism, astrology etc. expresses a general hostility toward modern society and science today. This is a hostility toward the sciences that have made the flourishing of our present culture possible - a culture we by and large appreciate. (p. 482)
Nejsem s to posoudit, jakou váhu by podobný rozbor měl během procesu, snad by šlo o další závaží ve prospěch žaloby. Na druhou stranu je třeba zmínit, že Gilkey je dle všeho na pomezí konsilience náboženství a vědy a NOMA, jelikož tvrdí, že obě mohou v pohodě koexistovat, protože si kladou odlišné druhy otázek. Gilkeyho postoj však autoři doplňují "tím nejlepším na závěr":
we are personally undecided (and perhaps divided) about the extent to which it is reasonable in the long run to reconcile science and religion or, if you like, rationality (as represented by science) and irrationality (as could possibly be represented by certain aspects of religion). We can visualize a society without religion (of the kind seen in western societies; see Gilkey, pp. 99-100) and with science. But we can't visualize a viable society today with religion and without science. Have both if you like; Gilkey has shown that it might be possible. (pp. 482-483, zvýraznění vlastní)
Lepší shrnutí si moc neumím představit, stejně jako autoři si neumí představit životaschopnou společnost s náboženstvím ale bez vědy. Rovněž si neumím představit, co dalšího by mělo být ke kreacionismu řečeno, aby byl definitivně odsunut do stejné skupiny volnočasových aktivit, jakými jsou horoskopy, astrologie nebo jiné bláboly. Věnovat se jim může každý dle svého uvážení a na vlastní nebezpečí, ale musí přijmout zodpovědnost za to, když se jimi bude řídit.

Stenseth, Nils Christian, Tjønneland, Audfinn & Lindholm, Tore, "Can Rationality and Irrationality Be Reconciled?", Biology and Philosophy, October 1988, Vol. 3, Issue 4, pp. 475-483 [LINK]