Zatímco internetem proudí všelijaké ohlasy na včerejší oslavu Putinova kultu (za vše jmenujme rockec v 50. a 60. let v SSSR), nějakou dobu se mi na disku povalují výsledky šetření GDI, v němž se tento institut podíval na zoubek nejvlivnějším myslitelům za uplynulý rok a prostřednictvím sledování rozličných zdrojů sestavil hned několik žebříčků. Popsanou metodiku, kterou by rozhodně chtělo prozkoumat zevrubněji, může laskavý čtenář pročíst v dokumentu samotném zde. Já se omezím pouze na několik základních údajů, soustředit se budu především na to, jak dopadla filosofie.
"The objective of this study, which was developed jointly by GDI Gottlieb Duttweiler Institute and Peter Gloor and his company Galaxyadvisors, is nothing less than to identify the world´s most influential contemporary thinkers using software specifically designed to do so. [...] not only by how well they come across in a particular segment or on a specific platform such as Twitter or YouTube, but also how heavily there are networked and linked. We measure "links and likes" (Norbert Bolz)." [...] the analysis also shows how the world´s leading thinkers are networked, and which of them are relevant across countries and subject areas, which are being talked about, and which are triggering wider debate." (p. 2)
O společnosti Galaxyadvisory se více můžete dozvědět např. zde. Velmi zhruba řečeno, podstata zmíněného výzkumu spočívala v zaměření se na frekvenci šířených myšlenek (postů na sociálních sítí, videí, komentářů a diskusí u příspěvků apod.) dílčích osobností, přičemž, jak autoři sami zdůrazňují, "only thinkers, not doers, were included in the list of global thought leaders."
V "Top 100" se nám tak objevuje celkem šest jedinců, jejichž primární profesí je filosofie. Jsou jimi Peter Singer, Slavoj Žižek, Daniel Dennett, Martha Nussbaumová, Judith Butlerová a Peter Sloterdijk. Na první pohled to vyšlo "pěkně", tři zástupci analytické tradice, tj. Singer, Dennett a Nussbaumová, a tři z tradice kontinentální, Žižek, Butlerová a Sloterdijk. Ponechme stranou, zda je zařazení opravu relevantní a jednoznačné. U Singera se dá diskutovat, u Žižka se přít nehodlám jen proto, že je to pablb a něco jako kulturní kritik. Dennett je jasný, stejně jako Nussbaumová. Butlerová tluče hubou o všem možném, zato Sloterdijk je mi sympatický svým přehledem (podobně jako Agamben), ale využívá ho k naprostým šílenostem (stejně jako Agamben). V celkovém srovnání s ostatními profesemi pak vychází několik následujících poznatků:
- V první desítce má filosofie nejpočetnější zastoupení, dva myslitelé/spisovatelé (authors) Al Gore a Arundhati Royová, jeden sociolog a to Jürgen Habermas, Elon Musk jako podnikatel (a vizionář), právo zastupuje Lawrence Lessig, evoluční biologii Jared Diamond a za ekonomii je tu Herbert Stern.
- Peter Singer obsadil celkově třetí místo, což je potěšující, stejně jako páté místo Daniela Dennetta; Žižkovo čtvrté místo je (bez urážky) dosti trapnou záležitostí, zvláště když Martha Nussbaumová je až na místě třináctém
- Mezi deseti nejvlivnějšími mysliteli do 50 let se neobjevuje ani jeden zástupce z filosofie (coincidence?)
- V žebříčku žen (eh) Martha Nussbaumová na druhém místě
- Německy mluvící země mají svého zástupce v podobě Petera Sloterdijka na místě osmém
- Pro "The Non-Westerners" je na prvním Slavoj Žižek
- V blogosféře je Žižek na druhém místě, Singerovi patří místo osmnácté
- Wikisféra Singerovi svědčí více, umístil se na místě třetím (za Noamem Chomskym), před Dennettem na čtrnáctém, resp. Nussbaumovou na patnáctém místě, Žižek skončil devatenáctý; wikisféru filosofové opanují, mají zde čtyři zástupce
- Oproti loňskému žebříčku, kdy v první dvacítce filosofii zastupoval pouze Michael Sandel, si filosofové polepšili, na druhou stranu právě Sandel se z patnáctého propadl na sto dvacátou třetí pozici
- Procentuálně filosofové skončili na čtvrtém místě, jejich podíl v "Top 100" je 10,8 %
Z mimo filosofii se pohybujících osobností mne velmi těší např. umístění Jareda Diamonda na osmém nebo Daniela Kahnemana na čtrnáctém místě. Šokující jsou Žižkovy výsledky, stejně jako umístění Stevena Pinkera (až třicáté čtvrté místo, což je zřejmě způsobeno poněkud delší dobou od poslední monografie) nebo Jonathana Haidta (čtyřicet devět). Trochu skandálně působí až šedesáté páté místo Richarda Dawkinse.
Přeji si, aby do žebříčku příštího roku promluvila např. Rebecca Goldsteinová, jejíž kniha Plato at Googleplex vyjde za necelý měsíc. Uvidíme.
Žádné komentáře:
Okomentovat