neděle 3. listopadu 2013

Pád Simona Mawera


Simon Mawer prodělal pád. Autor Mendelova trpaslíka nebo Skleněnéhopokoje se ve svém románu z prostředí horolezectví pustil do boje s horami a prohrál ho. Nebývá zvykem v recenzi předesílat hodnocení, ale tentokrát je dobré udělat výjimku, protože jakákoliv snaha pohnout horami je příznačně odsouzena k nezdaru, stejně jako v případě sexu. A když Mawer mezi výstupy do závratných výšin - zdoláváním horských vrcholků a sexem ve svém posledním románu vytváří tak silné paralely, bojuje boj zbytečně, jelikož snaha o to porazit přírodu je nejen pošetilá, ale rovněž zbytečná. Koitus i zdolávání hor je vyčerpávající a ať už se snažíte sebevíce, dříve či později přijde pád. Ať už fyzické vyčerpání povede k nemožnosti zmíněné aktivity vykonávat nebo ke smrti, příroda v obou případech dříve či později vystaví důrazné stop. Sex i hory přetrvají, člověk jako jedinec nikoliv. Mohou dorazit jen další, kteří nás nahradí, ale i ti jednou dojdou vyčerpání. Pád je toho modelovým příkladem. Nerad bych byl špatně pochopen, Pád rozhodně je výborným románem, zřejmě i románem nadčasovým. Je zároveň ale dílem, které se až příliš utápí v milostných vztazích, škodí mu vcelku brzy tušené rozuzlení a skutečnost, že autor si zřejmě natolik oblíbil své postavy, že je v průběhu děje chce dovést k emocionálnímu klimaxu stůj co stůj.

Hlavní postavy jsou pro Mawera v zásadě dvě. Jsou to Jamie Matthewson a Robert Dewar, jejichž vztah je ústředním námětem knihy a dynamem celého příběhu. Pro pochopení tohoto vztahu autor čtenáře zavádí do několika časových rovin v rámci dvou hlavních bloků: Londýn čtyřicátých let dvacátého století a současný Wales. Spouštěčem rozplétání vztahu Jamieho a Roberta, který lze bez nadsázky označit za genealogický, je Jamieho smrt způsobená pádem hned na samém počátku knihy. Právě tato událost je i vstupní branou nejen pro čtenáře, ale rovněž pro Roba, který k poznání dospívá nejen přes vlastní vzpomínky a vztahy, jejichž byl přímým účastníkem, ale také skrze odhalování vazeb dlouho předcházejících jeho narození. Tento prvek, kdy se Rob noří do své vlastní kvazi-rodinné historie a minulosti vztahů a vede jej k pochopení komplikovaného pozadí jeho přátelství s Jamiem, je o to pikantnější, o co postupně Rob zjišťuje, jak původně nevinná, posléze podezřelá až nakonec průzračně jasná je zmiňovaná genealogie jejich vztahu. Vztahu, jehož jakost a intenzitu utváří nejen společné zážitky spojené zpravidla s horolezectvím, ale také vztahy s mnoha ženami a to napříč obdobími a generacemi a to včetně vztahů, do nichž ani jeden z hrdinů neměl možnost přímo zasáhnout. Zde je Mawer až sympaticky deterministický, ale zároveň však snad příliš vytěžuje paralelní motiv horolezectví-sex. Zatímco lze s Robem prožívat jistou bezmoc stran Meg (Caroline), jejíž obětí se stane nebo vůči rozchodu svých rodičů, jemuž neměl sebemenší možnost nijak zabránit a byl mu jen vystaven, naplňování a satisfakci svým hrdinům Mawer celkově odepřít nedokáže a začasté se tak děje prostřednictvím milostných vztahů. Zážitky mezi Robem a Ruth mohou být reprezentativním příkladem. Místy tak Mawer podléhá „vanilla“ líčením a vyústěním, byť jsou tato funkční, někdy jich může být pro čtenáře příliš. Nabízí to otázku, zda by nebylo bývalo vhodnější využívat více příměrů, které autor využívá jen v náznacích. To se týká například smíchu, který občas zafunguje jako pojítko mezi horolezectvím a sexem:

"Pak se Caroline zasmála. Smích je vrcholně nebezpečná věc. Lidé smíchy i umírají. Kdesi jsem četl, že smíchem lze rozpoutat i lavinu. Vedle sexu (a to často nejí jisté) je smích to jediné, co spolu dvě lidské bytosti sdílejí. Caroline se zasmála a já se přidal."

Pokud má tedy Mawerův Pád nějaký výraznější nedostatek, pak je to právě sex a jeho navazování na zdolávání hor a vice versa. Jinak je ale Pád výborným románem a v mnoha ohledech lze Mawerovi přitakat a uznale přikyvovat nad jeho stylem. Velmi jemná popisnost prožitků, úkonů i prostředí, které snadno přimějí k tomu vyhledat si obrazy panoramat dílčích hor, zavzpomínat na vlastní milostná vzplanutí nebo zaposlouchat se do Dylanova „Oxford Town“. Motivace postav jsou pochopitelné a uvěřitelné, i když se z logických důvodů vyvíjejí a komplikují, čtenář za autorem v tempu neztrácí. Mawer má vynikající talent pro líčení záležitostí, které mohou být pro laika až příliš technické a mohly by často odvádět pozornost – od příběhu samotného nebo od konkrétních dějových pasáží a linií. Tam, kde by bylo celkem snadné utopit se v popisu a vysvětlování náročného horolezeckého výstupu, přípravy dílčích propriet od vázání uzlů, přes samotný výstup až třeba po zajišťování, tam je Mawer mistrem, který ze zdánlivě nepřitažlivých popisů nečiní pouze nutnou součást, kterou by čtenáři museli protrpět nebo dokonce přeskočit, ale rovnou nedílný part konkrétního děje. Není to rozhodně popularizace horolezectví, ale spíše příjemná zkratka nerušící probíhající děj. Tyto pasáže patří k tomu nejsilnějšímu, co Mawer může nabídnout, což ukázal jak v případě genetiky a dědičnosti u Mendelova trpaslíka, tak ve Skleněném pokoji, kdy architektonické, technologicky sofistikované aspekty dokázal vysvětlit a popsat tak, aby působily zcela přirozeně a organicky.


Je příznačné, že Simon Mawer pro výstavbu svého románu Pád zvolil paralelu mezi horolezectvím a sexem. Ústy a myslemi svých postav také často tuto linii připomíná a zdůrazňuje. Ať už jde o zdolávání hor nebo milostnou touhu, vrcholu se mu dosáhnout nepodařilo. Ne každý výstup nebo sexuální styk však musí skončit vrcholem, aby na něj bylo možné v dobrém a často vzpomínat. Mawerův Pád je právě takovým případem, vzpomínkou, ke které je důvod se vracet a připomínat si ji.

Mawer, Simon. Pád, trans. Filip Hanzlík (Kniha Zlín, 2013).

Dostupný z:


Poznámka k překladu a elektronické verzi knihy:

Překlad Filipa Hanzlíka snese ta nejvyšší měřítka, při respektování  odlišného stylu překládaných autorů vysokou kvalitu Hanzlíkova překladu z mého pohledu vystihuje příměr s překlady Palahniukových románů od Richarda Podaného. Ebooky Kniha Zlín zvládá zcela bravurně a přispívá k rychlé proliferaci elektronických knih na českém trhu, k níž zlínské nakladatelství svými kvalitně zpracovanými ebooky zdárně přispívá.

Poznámka autora:

Chtěl bych touto cestou poděkovat Knize Zlín za možnost přečíst si český překlad Mawerova Pádu jako jeden z prvních a napsat tomuto titulu recenzi.