Filosofie v Čechách, část II.

Když jsem tu předminulou sobotu oznámil, že již nějakou dobu pracuji na tom, abych od zájemců, kteří se v Čechách věnují filosofii, sesbíral odpovědi na standardizovaný dotazník, který jsem jim rozeslal, vskutku jsem nečekal, že zájem o tento příspěvek a odpovědi Tomáše Marvana bude mít takovou povahu, jaké nakonec nabyl. K dnešnímu dni si zmiňovaný příspěvek prohlédlo 454 lidí, 14 lidí mu v rámci Google+ dalo kladné hodnocení, tj. +1, ale také se dočkal několika sdílení a to včetně jiné sociální sítě, v tomto případě FaceBooku. Byť je na nějaké zhodnocení ještě více než brzy, před tím, než se dostanu k uveřejnění druhé sady odpovědí, neodpustím si dvě poznámky:

1. I česká Wikipedie nabízí poměrně jasné vysvětlení pojmu projekt, kterým jsem svou aktivitu pojmenoval, tj., že projekt může být:

• Zpracovaný záměr, rozvrh nebo plán nějaké budoucí činnosti nebo jejího výsledku (stavby, stroje, organizace a podobně).
• Časově ohraničené úsilí, směřující k vytvoření unikátního produktu nebo služby.

Domnívám se, že v rámci prezentace z již zmiňovaného příspěvku, je mnou použitý termín zcela v pořádku a je celkem zbytečné kolem něco vytvářet jakékoli tanečky; brblalové, dejte si pohov.

2. Je veliká škoda, že místo posměšků, kritiky a trollování se ti, co, co se takto projevili, do projektu nezapojili. Všem těm, kteří reagovali pozitivně a záměr se jim líbí, tímto děkuji a těším se na případné další komentáře a podněty.

Nyní již k samotným slíbeným odpovědím, o které se tentokráte postaral, jak jsem avizoval v závěru prvního dílu projektu "Filosofie v Čechách", Marek Picha z Katedry filozofie Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity. I jemu bych ještě jednou nesmírně rád poděkoval za čas a úsilí věnované zodpovězení otázek, protože si jich, jako u kohokoliv ze zúčastněných, opravdu velmi vážím a jsem rád, že se rozhodl do projektu touto cestou zapojit. Díky!

_________________________________________________________________________________

Jméno, příjmení: Marek Picha

Katedra a pozice: KF FF MU, odborný asistent

Odborné zájmy: epistemologie, metodologie

Online aktivity (blogy, sociální sítě apod.): http://argumentace.blogspot.cz, https://twitter.com/tracnik

_________________________________________________________________________________

1. Co Vás přivedlo k filosofii?

Budu zcela otevřený. Na střední škole mě ještě bavilo číst, psal jsem básničky a myslel si, že to nejlepší na celém světě je mudrování o hodném, zlém a autentickém. Kupil jsem zajímavě znějící slova do plytkých výkřiků, což v té době kupodivu nikdo neprokoukl a neotloukl mi to o hlavu. Proto jsem šel studovat češtinu. Šlo o dvouoborové studium a já tedy potřeboval ještě něco k tomu. Jelikož filozofie nevypadala příliš pracně a byla to vlastně taková literatura, zvolil jsem ji. Po třech semestrech jsem z češtiny odešel, filozofie se držím dodnes. Zásluhu na tom mají zejména mí učitelé, kteří na jedné straně kladli správné otázky, na druhé straně skvěle zjednodušovali a zatraktivňovali obtížné koncepce, na třetí straně vždy povzbudili, když člověku docházel dech. 

2. Proč má podle Vás smysl se filosofií v současnosti zabývat?

Na obecné rovině je to jako s jakýmkoli jiným oborem zájmu: ušetří čas a naučí skromnosti. Člověk si uvědomí, že jeho názory už dávno někdo vyjádřil v preciznější a lépe zdůvodněné podobě. Tedy i všechny naše názory na obecnou povahu světa, společnosti, jedince, umění, sportu, médií, náboženství – názory, jež bychom z nedostatku lepších termínů hromadně označili za filozofické – již někdo řekl lépe. A pokud je náhodou váš názor zcela původní, pak je buď chybný, nebo tak speciální, že to nikdo neocení.

Filozofií má smysl se zabývat z toho důvodu, že existuje malá šance, že byste se mohli živit něčím, co je zcela úžasné, naplňující a vůbec fascinující - a sice důsledným promýšlením čehokoli, co vás napadne. Ta šance je ale velmi malá, takže kvalitní důvody pro zabývání se filozofií ve smyslu akademického studia tohoto oboru je třeba hledat jinde. Budu na to odpovídat v následujícím bodě.

Co se neakademického zájmu o filozofii týče, pak mám za to, že jeho současný smysl je stejný jako kdykoli dříve. Jde o intelektuální cvičení, které zabaví, kultivuje mysl a vybaví vás technikou, díky které můžete ve společnosti vypadat chytřeji. Mimoto je filozofická průprava neocenitelná při racionalizaci, takže se díky ní můžete zbavit některých nepříjemných morálních pnutí. Kdybych to měl v nadsázce shrnout, pak se domnívám, že filozofie je druhá nejlepší samohana (a kdo nikdy nefilozofoval, ten pochopitelně filozofuje dodnes). 

3. V čem spočívá budoucnost filosofie a její přínos?

Dovolím si otázku lehce změnit, snad se ale příliš nevzdálím jejímu původnímu smyslu: Proč by měl někdo zaměstnat absolventa filozofie? Protože dokáže pozorně uvažovat o téměř libovolném tématu – protože je citlivý k detailům – protože se tváří v tvář intelektuálním gigantům minulosti zbavil přirozeného hujerství – protože umí srozumitelně formulovat složitá sdělení. Určitě ne pro to, co ví, ale pro to, co umí. Filozofická tradice je plná dávno překonaných koncepcí, pojmů a sloganů. My je neučíme proto, že věříme, že takto svět funguje. My je učíme proto, že jde o vhodné případové studie usuzovacích postupů, polemických reakcí, řešení sporů, jde o příklady formulačních dovedností, o argumentační vzorce, o intelektuální vytrvalost a o to správné naladění.

K přínosu filozofie jako disciplíny mám jen následující poznámku. Existují a vždy budou existovat otázky, které budou pod rozlišovacími schopnostmi speciálních vědeckých disciplín. To však neznamená, že nelze v rámci těchto otázek udělat nějakou přípravnou práci. Opatrně zavést nějaké distinkce, shromáždit intuice, rámcově vytipovat možné odpovědi, navrhnout analogie, obrysy testů, upozornit na některá úskalí. To filozofie dělala, to bude dělat nadále a v tom je její přínos. 

Jednou jsem připodobnil filozofy k hrdinům, kteří zběsile kličkují minovým polem nesystematizovaného poznávání a spektakulárně vybuchují v barevných ohňostrojích bizarních koncepcí. Vědci se jim smějí ze zákopů, ukazují si na ně prstem nebo si tímtéž prstem klepou na čelo a čekají, až budou nástrahy odstraněny. Jakmile to začne být bezpečné, zavelí s velkou slávou do útoku těžké a pomalé mašinérie. Filozofové jsou skuteční pionýři slepých uliček.

4. Které filosofické obory Vás především zajímají a proč?

Epistemologie, kam řadím i teorii argumentace, logiku a teorii vědy. Proč? Protože není důležité, co říkáte, ale zda to dokážete zdůvodnit. 

Normy, předpisy a implicitní úmluvy o spolupráci různého typu jsou jednou z oblastí, kam se nikomu kromě filozofů zatím moc nechce. Někoho zajímají morální normy, někoho společenské nebo umělecké normy. Mě zajímají normy racionality, tedy kritéria, jež musí být splněna, abychom o nějakém rozhodnutí řekli, že je rozumné. 

5. …a co filosofie v Čechách?

Paráda. Dochází ke generační výměně. Vidím kolem sebe několik velmi talentovaných, pracovitých a pragmaticky uvažujících kolegů. Odborné texty jsou široce dostupné. Lidé spolu mluví a zdá se mi, že se přestává v odborných časopisech publikovat kdekterá básnička a kdekterý výtah ze zahraničních materiálů. Já osobně jsem velmi optimistický a těším se, s čím kdo přijde. 

Drobnou vadou na kráse je panel GAČR, ve kterém nepochopitelně zasedají vedle pár filozofů i teologové. Proč bych měl o peníze soupeřit právě s nimi a proč by o tom měli právě oni rozhodovat? Jinak nejlepší filozofie v Čechách je samozřejmě na Moravě, ale to asi víte. :-)

6. Co považujete za největší úspěch filosofie a co naopak za největší průšvih?

Největší úspěch? Že přežila jako akademická disciplína nástup přírodních věd a že má v očích veřejnosti stále ještě jisté renomé. Největší průšvih? Že je stále spojována s moudrostí a vznešeností. 

7. Který směr má ve filosofii dle Vás největší budoucnost?

Nerozumím úplně přesně, co myslíte směrem a co myslíte budoucností. Jde o úspěch názoru ve smyslu jeho veřejné popularity? Jde o perspektivu financování výzkumu? Mám vzít v potaz všechny disciplíny najednou? No dobrá, zkusím s něčím přijít. Nejzářivější budoucnost po všech stránkách má před sebou mapování rozhodovacích procesů. Filozofové budou žádaní jako odborníci na explikace, interpretace a vizualizace možných scénářů. Budou vytrénovaní jako obecní stratégové, přičemž každá firma si pak své filozofy zaučí na konkrétních procesech.

8. Jaký je Váš nejoblíbenější autor či autorka?

Nemám nejoblíbenějšího autora či autorku. Protože jsem je musel trochu číst, vážím si většiny raně novověkých filozofů. Pak mám pár mladších autorů, které považuji za záruku kvality a nebo srozumitelnosti. Sem patří Ned Block, David Chalmers, Tamar Gendlerová, Richard Feldman, John Searle, Nigel Warburton a další. 

9. (Pokud přistoupíme na toto dělení) analytická nebo kontinentální tradice?

Analytická, dál.

10. Jaká tři díla byste studentům a studentkám filosofie doporučili a popsali?

Argumentation od Eemerena, Grootendorsta a Snoeck Henkemansové, protože jde o nejlepší úvod do argumentační teorie. Descartovy Meditace o První filosofii, protože je v nich otevřeno velmi mnoho stále probíraných témat. A tu třetí? Hm, teď budu trochu drzý. Za pár měsíců již bude k mání kniha 100 myšlenkových experimentů ve filozofii. Každý má rád konkrétní příklady a každá teorie je lépe pochopitelná, když si za ní můžete něco jasného představit. Filozofové se tisíce let snaží takové příklady nabídnout, byla by škoda, kdyby se studující s těmi nejslavnějšími neseznámili.

Děkuji za Váš čas, který jste vyplnění dotazníku věnovali/y.

Rádo se stalo.

_________________________________________________________________________________

Ano, rádo se stalo a Markovi ještě jednou děkuji za odpovědi. Už minule jsem avizoval, že budu rád, pokud se zapojí i další, takže pokud byste sami měli zájem nebo měli tip, koho s dotazníkem oslovit, napište mi.