pátek 18. ledna 2013

Aktualizace výukového webu


V době zahlcení administrativou skládající se ze známek, opravování, docházky v podobě elektronické i papírové jsem vyšetřil chvilku času na lehkou aktualizaci webu předmětů, které vyučuji. Jak je aktualizace drobná co do změn, tak je důležitá z hlediska přidaných doporučených titulů.

V prostém výčtu jsem doplnil následující tituly:

Politologie: Tomáš Němeček & Pavel Rychetský, Diskrétní zóna (Praha: Vyšehrad 2012).

Psychologie: David Eagleman, Inkognito, aneb, Tajný život mozku, trans. Markéta Hofmeisterová (Praha: Dybbuk, 2012).

Filosofie: Simon Blackburn, Velké otázky filosofie, trans. Kateřina Šebková (Praha: Knižní klub/Universum, 2012).

Logika a teorie vědy: Carol Tavrisová & Elliot Aronson, Chyby se staly (ale ne mou vinou). Proč omlouváme svoje hloupé názory, chybná rozhodnutí a špatné skutky, trans. Václav Viták (Praha: Dokořán, 2012). [PDF ukázka]

Diskrétní zónu bych asi co do rozsahu a tématům nejlépe přirovnal k rozhovorům s Tomášem Ježkem Budování kapitalismu v Čechách a zařadil jsem ji jako zajímavý sumář politického vývoje v našem státě za posledních cca padesát let. Nedávno jsem narazil na názor, že se nejvíce blíží Peroutkovu opusu Budování státu, ale tento pohled jsem (ještě?) nepřijal. Inkognito jsem zde již chválil, Blackburnovu knihu jsem přidal především kvůli těm studentům, kteří jsou otrávení z dějin filosofie a Chyby se staly kvůli třídám na ekonomickém oboru, stejně jako kvůli těm, kteří jsou bezmezně přesvědčeni, že házení kostkou jim zajistí prosperitu a budoucnost.

Když jsem postupně všechny uvedené tituly donesl k nahlédnutí do výuky, dostal jsem ve dvou případech dotaz, proč nemám zařazeného i R. T. Kiyosakiho. Přiznám se, že jsem byl nejprve natolik zaskočen, že jsem váhal, zda zmiňovaný student se mnou jen tak v závěru hodiny laškuje nebo zda je dotaz míněn naprosto vážně. Nejsem s to přesně reprodukovat celou svou reakci, ale jsem přesvědčen, že stran podobných záležitostí je třeba si věc vyjasnit a to definitivně. Předesílám, že jsem si zcela vědom faktu, že nemám ekonomické vzdělání a i z hlediska zkušeností a zájmů nejsem kompetentní vyjadřovat se k relevantnosti obsahu výuky ekonomických předmětů. Studenty jsem byl požádán, ať svůj postoj k taky ekonomovi vysvětlím. Pokud však někdo na střední škole učí tím způsobem, že zadává Kiyosakiho knihy jako povinnou literaturu, pololetní písemné práce jsou z Cashflow a jako správnou odpověď bere, že Kiyosaki je držitelem Nobelovy ceny za ekonomii, něco je, sakrapes, špatně. Upozorňuji, že nyní to nebude ani loajální ani příliš hezké, za to však stručné:

Ve svých hodinách se snažím o to vycházet z vědeckých, tj. doložitelných poznatků a nikoliv z dojmologií Franty, Vaška nebo Roberta. Kdokoliv, kdo láme do studentů Kiyosakiho coby ekonomického guru, je psychopat, který by měl dobrovolně opustit školní škamna a ani nezamávat.