2012

Pár postřehů k roku 2012. Stručně a dle alfabety.

Stále s sebou v G Notu nosím The Atheist´s Guide to Reality. Bruce Hood se svou peckou The Self Illusion a jasným záměrem v něm rovněž sídlí. Consciousness: Confessions of a Romantic Reductionist od Christofa Kocha aneb

Despite the hectoring of deconstructionist, “critical” scholars and sociologists, science remains humanity’s most reliable, cumulative, and objective method for comprehending reality. It is far from fail-safe; it is beset with plenty of erroneous conclusions, setbacks, frauds, power struggles among its practitioners, and other human foibles. But it is far better than any alternative in its ability to understand, predict, and manipulate reality. Because science is so good at figuring out the world around us, it should also help us to explain the world within us. (p. 38)

A Cloud Atlas, samozřejmě, včetně knižní předlohy a OST. Dawkins a jeho čtyřdílný cyklus Sex, Death and the Meaning of Life společně s Kaganovým Death (The Open Yale Courses Series), což je možné shlédnout online ve 26 pokračováních. Elsiane a Mechanics of Emotion, báječná a inspirativní Floriáda 2012 a trip do Florencie. Útloučká Free Will Sama Harrise věnovaná Hitchovi a mířící "na kasu":

Feee will is an illusion. Our wills are simply not of our own making. Thoughts and intentions emerge from background causes of which we are unaware and over which we exert no conscious control. We do not have the freedom we think we have. (p. 20)

Trojice Google Nexus 7, Galaxy Note a Google in the 60´s. Hitchensova závěrečná slova v Mortality, o nichž jsem se krátce rozepsal a neustále se k nim vracím, některé myšlenky mi totiž v hlavě rezonují neustále:

To the dumb question "Why me?" the cosmos barely bothers to return the reply: Why not? (p. 19)

 A milá návštěva Honzy Horského u nás na škole včetně pozdějších diskusí a Hot Chip s albem In Our Heads. Chamovitzova What a Plant Knows a další čísla Inked Girls včetně Janet. 

Jak drahá je nepoctivost Dana Arielyho. Klářin kolínský Showroom a Showroom v Karlíně a Paco de Lucia v Lucerně, kde při kytarových sólech a tangu létaly dámské kalhotky a pánové si vytahovali nohavice. Počeštění Logikomiksu a Myšlení rychlé a pomalé, tj. český překlad Kahnemanova sumáře behaviorální ekonomie. Notebooks from the Voyage of the ´Beagle´, které ke mně putovaly opravdu dlouho a já si je teď průběžně užívám mírou vrchovatou a stejně tak Nicholsův Video Course on Free Will and Determinism, což je za poslední dobu asi nejlepší video kurz, co jsem shlédl. Orwellovy deníky z let 1940 - 1949 vyšly těsně před koncem roku, ale svižně psané zápisy a postřehy zaručeně připoutají. Kandidátem na knihu roku je Phi: A Voyage from the Brain to the Soul od Guilia Tononiho, byť popík, netušené možnosti zpracovat ústřední otázku filosofie mysli - vědomí tak čtivě a vlastně poeticky - se v Tononiho textu staly realitou:

Think not of monsters but of raindrops. Inside a drop of rain, molecules interact more stronhly than with the air outside, and so surface forms. The drop is a single entity and is contained within a border. When two droplets meet, either they bounce and remain separate, or they fuse and becoma a single, larger drop. There are no overlaps, nor drops within other drops. So it may be with consciousness: consciousness lives within a system where integrated information reaches a maximum, inside its own drop. (p. 123)

Seriál Perception, jehož ukázky jsem využil i ve výuce. Quiet Susan Cainové, čili Ticho v české mutaci. Rushdieho Joseph Anton, Haidtova The Righteous Mind a Borův The Ravenous Brain. Nášup v podobě nakonec úspěšných státnic, Stardust Revolution Jacoba Berkowitze a Skyfallu. Nesmím pominout změnu u státních maturit a závěr Nolanovy trilogie Temný rytíř povstal. A Universe From Nothing od Lawrence Krausse a jeho "The Consolation of Philosophy". Potěšil mne Vesmír v tweetech Marcuse Chowna a tvrdý souboj s Tononim svedl Addy Pross s brilantní What is Life?: How chemistry becomes biology. Aplikace Waze pro Android a výbor Philosophy: Traditional and Experimental Readings (ještě jednou díky, Honzo!). You Are not so Smart Davida McRaney konečně přišlo na řadu a nakonec s potěšením, úlevou i zadostiučiněním jsem se svou třídou 4.A letos vykročil do závěrečného, maturitního ročníku. You´ll be missed really soon.

Málo času, spousta zajímavých věcí, málo času, Díky Mocourisovi...a kde byla Vídeň?, 4.A aneb "společně jsme přišli, společně odejdeme". Díky Kakamile a jejímu mořskému koníkovi, Davidovi "Svobodná vůle je a je a je" Petrlíkovi, Honzovi "Tablet jedině s Win8" Wildovi, Michalu Andörferovi za Mikuláše, Zdeňce Musilové za víno a likvidaci, Luďovi a Kateřině za Emu! Za veškeré diskuse, kritiku a postrčení díky především Ondřeji J. Horákovi, Honzovi Horskému a Filipovi Tvrdému.

P. F. 2013!