The Cambridge Declaration on Consciousness

7. července se na University of Cambridge konala Francis Crick Memorial Conference. Hlavním tématem konference bylo pokusit se prostřednictvím dílčích příspěvků více přiblížit definici stále těžko uchopitelného termínu vědomí (consciousness). Vědomí dlouhodobě vzdoruje jakýmkoliv snahám o obecně přijatelnou definici z důvodů pojmových, obsahových a především pak z hlediska jeho přisuzování dílčím organismům. Velmi zajímavé jsou příspěvky Ireny Pepperbergové nebo Davida B. Edelmana, které se zabývaly projevy vědomí blížící se vědomí lidskému u Ppapouška šedého (Psittacus erithacus), resp. pokus o vytvoření modelu pro studium vědomí u bezobratlých na příkladě chobotnic, konkrétně u Chchobotnice pobřežní (Octopus vulgaris). Všech 17 vystoupení je možné shlédnout na webu konference a to včetně závěrečného (slavnostního) podepsání Cambridgeského prohlášení o vědomí.

I přes jednotlivé příspěvky, z nichž nejzajímavější mi přišlo vystoupení zmiňovaného Davida B. Edelmana, se samotné Prohlášení zjevně nedobralo ničeho zásadně nového. Zejména v oblasti jiné než prozatímní, pracovní definice vědomí a jeho nutných podmínek se průlom nekonal. Nu což, věda je svou povahou kumulativní, tudíž je nutné, abychom byli trpěliví. Fakt, že aktuálně něco nevíme nebo neumíme definovat neznamená, že tomu v budoucnu nebude jinak. Ze samotného textu je nejzásadnější následující konstatování:

Convergent evidence indicates that non-human animals have the neuroanatomical, neurochemical, and neurophysiological substrates of conscious states along with the capacity to exhibit intentional behaviors. Consequently, the weight of evidence indicates that humans are not unique in possessing the neurological substrates that generate consciousness.

Kromě shlédnutí příspěvků a přečtení Prohlášení doporučuji reflexi PZ Myerse.

h/t: Jan Wild