Der Übermensch

Věnováno všem fanouškům a zastáncům Martina Heideggera

Utrpení, které ve mně vyvolávalo včerejší čtení Heideggerova spisu Otázka techniky (Die Frage nach der Technik), mne přimělo postěžovat si na Google+ a "odpovědět" videem o dvou zástupcích druhu bonobo - Kanzi a Pan-Banisha. Náhodou jsem nebyl sám, kdo si Heideggerem kazil radost ze života a ztrácel zbytečně čas. Zatímco já jsem neomaleně napsal, že jde o kecy, Tomáš Marvan se vyjádřil kulantněji, když napsal, že "něco tak otřesného si nedovedl ani představit."

Již delší dobu je nad slunce jasné, že Heideggerův odkaz je snůškou bezobsažných blábolů, že to byl zastánce Hitlera a nacismu, přičemž svou legitimaci NSDAP nikdy nevrátil nebo nezrušil, protože tato organizace byla rozpuštěna po válce dříve než to mohl vůbec stihnout, pokud to měl vůbec v úmyslu. Heideggerův slovník a vyjadřovací (ne)schopnosti jsou pak samostatnou kapitolou. Když jsem studoval v Ústí nad Labem, koloval mezi jeho přívrženci vtip, ehm "vtip", že Heideggera číst je super mimo jiné proto, že i když neumíte německy, tak to vůbec nevadí, protože on německy stejně nepsal. Ještě dále, ta jeho fantaskní hatmatilka nic nevysvětluje a neprosvětluje  už vůbec, protože nic takového jednoduše nejde. Nikdy jsem pořádně nechápal, v čem může spočívat význam a přínos Heideggerových spisů, proč je kolem něj vytvářena aureola filosofické autority, a jak je možné, že je i nadále studován v takové míře a až s takovým fanatickým zaujetím je mnohými považován za největšího filosofa 20. století, když se jednoznačně spolupodílel na nacistickém hnutí a přispěl ke zničení celé řady životů z řad akademiků. Postupně jsem během svých studií filosofie dospěl ke třem závěrům (v tomto pořadí), které jsem si při včerejším čtení opět bolestně uvědomil a kroutil hlavou:

1. Heideggera nikdy nepochopím, protože já sakra nevím, o čem vůbec mluví; protože jej však většina autorit zmiňuje, cituje, připomíná a u zkoušek a testů jeho myšlenky vyžaduje, bude nutné změnit obor nebo se do něj pořádně ponořit a dohonit zameškané

2. Hlubší ponor ničemu nepomohl, protože Heideggera jednoduše pochopit nelze, jelikož jeho slova a věty nedávají smysl; Heidegger sice není sám, ale množství pojmů, které zavádí, činí studium jeho textu naprosto šíleným a ztrátou času k tomu

3. Naprostá většina mých bývalých vyučujících, a stejně tak filosofů působících v Čechách, se prostě zabývá naprostými hovadinami, diskredituje náhled zbytku společnosti na filosofii, a co je nejhorší, páchá akademické zločiny na svých studentech, když jej přednáší a vydává za filosofickou autoritu (s naprosto smyšleným přínosem).

Původně jsem měl v úmyslu napsat příspěvek o zhůvěřilostech z Otázky techniky. Dostanu se k němu snad někdy příště, protože během jeho "draftu" jsem si ale vzpomněl na dřívější debatu o Heideggerových  vdavkách s nacismem, kterou jsem vedl s kolegou Davidem Petrlíkem, a vyhrabal jsem Heideggerovy přednášky o Nietzschem. Zdaleka jsem Heideggera nečetl celého, nehodlám ztrácet čas nesmysly ani si nárokovat právo na jediný správný výklad jeho myšlenek keců, ale docela by mne zajímalo, zda všichni ti jeho zastánci zmiňované přednášky o Nietzschem znají. Konkrétně jde o část VI - Nietzsches Metaphysik.

Svůj výklad odstavce, který hodlám odcitovat, si ponechám pro sebe, byť je zřejmé, co si o Herr Heideggerovi myslím. Je tak čistě na čtenáři, aby si udělal vlastní obrázek. Některé pasáže jsem si ale přesto dovolil zvýraznit, zájemcům pak mohu komplet těchto přednášek zaslat, ať se pokochají co jejich hlubokomyslné hrdlo ráčí.

Die Machinalisierung ermöglicht eine kraftsparende, d. h. zugleich kraftspeichernde, jederzeit überallhin übersehbare Meisterung des Seienden. In ihren Wesensbezirk gehören auch die Wissenschaften. Sie behalten nicht nur ihren Wert; sie erhalten auch nicht nur einen neuen Wert. Vielmehr sind sie jetzt zum erstenmal selbst ein Wert. Als die be-triebsmäßige und lenkbare Erforschung alles Seienden stel-len sie dieses fest und bedingen durch ihre Fest-Stellungen die Bestandsicherung des Willens zur Macht. Die Züchtung des Menschen aber ist nicht Zähmung als Niederhalten und Lahmlegen der Sinnlichkeit, sondern die Zucht ist die Auf-speicherung und Reinigung der Kräfte in die Eindeutigkeit des streng beherrschbaren »Automatismus« allen Handelns. Nur wo die unbedingte Subjektivität des Willens zur Macht zur Wahrheit des Seienden im Ganzen wird, ist das Prinzip der Einrichtung einer Rassenzüchtung, d. h. nicht bloße aus sich wachsende Rassenbildung, sondern der sich selbst wis-sende Rassengedanke möglich, d. h. metaphysisch notwendig. So wenig der Wille zur Macht biologisch, vielmehr onto-logisch gedacht ist, so sehr hat Nietzsches Rassengedanke nicht einen biologistischen, sondern einen metaphysischen Sinn.

Heidegger, Martin, "Nietzsches Metaphysik", in týž, Gesamtausgabe. I. Abteilung: Veröffentlichte Schriften 1910 - 1976, Band 6.2 - Nietzsche, s. 257 - 333 (Frankfurt Am Main, Vittorio Klostermann: 1997), s. 309.