Dan Ariely je profesor behaviorální ekonomie a psychologie na Duke University a autorem několika výborných knih, z nichž dvě jsou dostupné i v češtině. Jak drahé je zdarma?, resp. Jak drahá je intuice? jsou povedené tituly pojednávající o lidské iracionalitě, kazech v rozhodování a jejich dopadu na naše životy.
Tento rok Arielymu vyšla další monografie The Honest Truth About Dishonesty, v níž se tentokráte Ariely zaměřil na nepoctivost (dishonesty). Mimo jiné v ní rozebírá hypotézu SMORC (Simple Model Of Rational Crime) Garyho Beckera, který se proslavil především aplikací teorie lidského kapitálu. Beckerův SMORC zjednodušeně tvrdí, že jedinec je schopen racionálně vyhodnotit přínosy a ztráty svého chování a na základě tohoto vyhodnocení se buď zachovat nepoctivě nebo naopak poctivě. Jinými slovy, pokud je riziko, že při podvádění, lhaní, krádeži apod. budeme přistiženi, je v poměru k zisku, kterého můžeme dosáhnout, dostatečně nízké nebo naopak příliš vysoké, rozhodneme se pro nepoctivé či poctivé jednání právě na základě tohoto kalkulu. Podvádět se zkrátka rozhodneme na základě zhodnocení výhod a rizik. Výsledky Arielyho výzkumů však SMORC vyvracejí nebo alespoň nabourávají, když hlavní příčiny přispívající k nepoctivosti autor spatřuje právě ve schopnosti racionalizovat si vlastní kroky (ať už jsou jakkoliv nevýhodné), ve vnitřním konfliktu zájmů a hodnot, a ve vlivu okolí - jak jsme či nejsme sledováni, zatímco snižování nepoctivého chování je podporováno (vnějším) dohledem či kontrolou našeho chování a morálními závazky vniklými určitou formou slibu v mluvené či psané podobě - např. zavázání se podpisem k partikulárním smluvním podmínkám. Jak dohled, tak příslušná forma závazku/slibu dle Arielyho funguje jako katalyzátor našeho pocitu viny pro případ, že bychom se chtěli chovat nepoctivě. Nejvíce překvapivá je na celé věci skutečnost, že dle Arielyho poctivé či nepoctivého chování není vůbec nebo jen v malé míře ovlivněno výší možného finančního zisku nebo pravděpodobností, že nás někdo při podvádění nachytá. Zajímavá je rovněž skutečnost, jak spolu organicky souvisí drobné nepoctivosti a klamy, které když se postupně nastřádají - od drobných prohřešků, milosrdných lží nebo nošení modního doplňku, který je kopií původního, originálního výrobku - postupně vedou k rozsáhlejším nepoctivostem. Mýtus o racionálním (ekonomickém) rozhodování tak čelí dalšímu problému.
V souvislosti s vydáním zmiňované knihy poskytl Ariely rozhovor serveru Wired, v němž s ním Joanna Pearlsteinová diskutuje mimo jiné o nepoctivosti, jejích projevech, lobbingu, milosrdné lži a rovněž také o Arielyho obavě, jak bezpeněžní operace mohou přispívat ke zvyšování nepoctivosti, lhaní a obelhávání sebe sama prostřednictvím zpětné racionalizace vlastních činů a jejich motivů.
Trochu jiný je rozhovor poskytnutý Davidu Dalkovi, v němž se oba dostanou více k dílčím projevům nepoctivostí, které Ariely v knize používá jako příklady (aféra firmy Enron). Doporučuji přečíst si ještě recenzi v New York Times a recenzi Jordana Leita pro Scientific American.
Edit: Video rozhovoru s Arielym o jeho nové knize na Youtube; přesně v 5:21 přijde parádní příklad o racionalizaci našich činů stran stahování nelegální hudby.
Žádné komentáře:
Okomentovat