pondělí 11. října 2010

a ještě jednou Foucault

Když jsem se zhruba před týdnem rozepsal o překladatelské činnosti stran díla Michela Foucaulta, netušil jsem, že tak dlouho plánované počeštění knihy Michel Foucault: Beyond Structuralism and Hermeneutics, je vlastně za dveřmi. Nakladatelství Herrmann & synové má na svědomí velkou porci překladů Foucaultových děl, tudíž české vydání jednoho z nejkomplexnějších průvodců po Foucaultově myšlení pod jejich hlavičkou vlastně nepřekvapí. Na druhou stranu je třeba přiznat, že se jedná již o notně vousatý "úvod do..." a v současnosti existuje řada lepších, o kterých jsem se zmiňoval naposledy. Když ale vezmu v potaz, že českému čtenářstvu jsou dostupné pouze Michel Foucault: Politika a estetika či Marcelliho Michel Foucault alebo stať sa iným nebo skripta Ivana Buraje Foucault a moc, lze jednoznačně Dreyfusův a Rabinowův text jen doporučit. Kdo s Foucaultem začíná, nenajde ze sekundární literatury v češtině nic lepšího, a kdo se jím již nějakou dobu zabývá, sáhne jistě dřívě či později po Pickettovi, Lemkem nebo Pradovi. Pokud tak už neudělal dávno. Jako asi v každém případě ale platí, že nejlepší je pracovat s původními texty. Jak mě tak napadá, je to asi jediná opravdu smysluplná činnost, která se dá v případě studia Foucaultových myšlenek v současnosti dělat.

Minulý příspěvek stran Michela Foucaulta jsem více méně založil na předpokladu, že Zrození kliniky přeložil Čestmír Pelikán. Knihu jsem ještě v té chvíli neměl fyzicky k dispozici (dělilo mě pár hodin), ale musím přiznat, že jsem neměl zcela pravdu. Pelikán je autorem překladu, leč pouze 9. a 10. kapitoly, převážnou část knihy pak přeložil Jan Havlíček a už teď se mi jeví jako horký kandidát na pozici druhého nejlepšího překladatele Foucaultových spisů. Alespoň tak se mi stav překladu pozdává po prvním čtení s tím, že považuji za výhodu zkušenost s překladem anglickým a francouzským originálem. Podrobnější srovnání problematičtějších pasážích s originálem však teprve učiním a zatím si počkám na nějakou tu recenzi. Abych to upřesnil, kvalitní recenzi, ne jako v případě Zrození biopolitiky v časopisu Reflexe, kdy si Jiří Růžička vůbec nevšiml jasných překladatelských chyb a absence některých pasáží v Horákově překladu těchto Focaultových přednášek.