úterý 6. prosince 2016

Against Empathy: The Case for Rational Compassion

Ne, nezapomněl jsem. V předpředminulém příspěvku jsem se zmiňoval o dnešním vydání knihy Other Minds Petera Godfrey-Smithe. Dnes rovněž vyšla další očekávaná kniha, kterou je Against Empathy: The Case for Rational Compassion od Paula Blooma. Protože jsem ale věděl, že její verze pro Kindle bude dostupná ve stejný den (na rozdíl od knihy PGS), nechal jsem si příspěvek až na den jejího vydání.

Paul Bloom je kanadsko-americký profesor psychologie a kognitivní vědy, který mezi dospěláky poprvé nahlédl pod křídly zřejmě nejdůležitějšího evolučního psychologa Stevena Pinkera v roce 1990, kdy společně publikovali článek "Natural language and natural selection." Pinker byl Bloomovým školitelem a pojí je vřelé přátelství více než dvacetpět let. Před zhruba čtyřmi lety spolu rozmlouvali nad Pinkerovou přelomovou The Better Angels of Our Nature, od jejíhož vydání letos uplynulo již neuvěřitelných pět let! Článek, rozhovor (Steven celou hodinu drží sluchátko :-)) ) a samozřejmě Pinkerovu knihu lze jen a jen doporučit.
Bloomova aktuální kniha a její téma byly avizovány v několika příspěvcích, pročež byla to právě témata, jimž se v nich věnoval, která vyvolala vlnu očekávání. "The Baby in the Well" z roku 2013 v The New Yorker, "Against Empathy" pro Boston Review nebo "The Irrational Idea That Humans Are Mostly Irrational" z letošního září na stránkách The Atlantic se všechny soustředily na roli empatie a její možné problematické až škodlivé důsledky, především z dlouhodobého hlediska. A je to právě toto téma, které Bloom ve své nejnovější knize rozpracovává. Zjednodušeně řečeno, Bloom se staví proti převažujícímu, populárnímu názoru, že lidstvu chybí větší míra empatie, tedy že jí v mnoha situacích nemáme tolik, kolik by jí bylo potřeba:

I used to believe this as well. But now I don’t. Empathy has its merits. It can be a great source of pleasure, involved in art and fiction and sports, and it can be a valuable aspect of intimate relationships. And it can sometimes spark us to do good. But on the whole, it’s a poor moral guide. It grounds foolish judgments and often motivates indifference and cruelty. It can lead to irrational and unfair political decisions, it can corrode certain important relationships, such as between a doctor and a patient, and make us worse at being friends, parents, husbands, and wives. I am against empathy, and one of the goals of this book is to persuade you to be against empathy too.

V předmluvě Bloom nabádá, že pokud by si čtenáři měli nějakou kapitolu skutečně přečíst, pak je to hned ta první s názvem "Other People´s Shoes." V té autor odmítá a následně útočí na představu, že empatie je ultimátně dobrým atributem našich kognitivních schopností a spolehát se na ni není ideální cestou, jak dosahovat lepšího stavu světa. Možná nejvýstižněji obsah zmíněné kapitoly zastoupí následující krátká citace:
For every specific problem, lack of empathy is seen as the diagnosis and more empathy as the cure.
Jediná, tradičně velmi stručná reakce na knihu je zatím k nalezení na Kirkus Review. Na zevrubnější reakce si budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Pro ty z nás, kteří se ještě více těšíme na Other Minds, je Bloomova kniha příležitostí, jak překlenout čekaní a to způsobem více než přínosným. Jestli se ale Against Empathy bude i nadále projevovat tak, jak jsem měl zatím možnost po dvou kapitolách zjistit, rozhodně se k ní zde ještě rád vrátím.